A. Školní řád

1. Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců ve škole a pravidla vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými pracovníky
A) Práva a povinnosti žáků ve škole
B) Práva a povinnosti zákonných zástupců ke škole
C) Pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými pracovníky.

2. Provoz a vnitřní režim školy
A) Docházka do školy
B) Vnitřní režim školy

3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství a násilí
A) Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
B) Ochrana před sociálně patologickými jevy

4. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

B. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou
2. Pochvaly a kázeňská opatření
3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení
4. Komisionální a opravné zkoušky
5. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

A. Školní řád

1. Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců, vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy

A. 1) Práva žáků

Žáci mají právo:
- na vzdělávání,
- na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností,
- jedná-li se o žáky handicapované, s poruchami učení nebo chování na speciální péči v rámci možností školy,
- na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
- zakládat v rámci školy samosprávný orgán žáků (žákovská samospráva), volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitelku školy s tím, že ta je povinna se stanovisky a vyjádřením těchto samosprávných orgánů zabývat,
- vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, své připomínky může vznést prostřednictvím zákonných zástupců nebo přímo ředitelce školy,
- na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňovaly jeho morálku,
- na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením,
- na svobodu ve výběru kamarádů,
- na svobodu pohybu ve školních prostorách, jež jsou k tomu určeny,
- na to, aby byl respektován žákův soukromý život a život jeho rodiny,
- na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jeho věku,
- na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a dušení vývoj,
- v případě nejasností v učivu požádat o pomoc vyučujícího,
- jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy apod., požádat o pomoc či radu třídního učitele, učitele, výchovného poradce nebo jinou osobu,
- na rovnoměrné rozvržení písemných zkoušek.

A. 2) Povinnosti žáků

Žáci mají povinnost:
- řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat,
- dodržovat školní řád a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
- plnit pokyny pedagogických pracovníků školy popř. dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem,
- vyjadřuje-li své mínění a názory, činit tak vždy slušným způsobem,
- nepoškozují úmyslně majetek školy a spolužáků, případné škody jsou povinni zaplatit.

B. 1) Práva zákonných zástupců

Zákonní zástupci mají právo:
- na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte,
- volit a být volení do školské rady,
- vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost,
- na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání,
- požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel toho řádu.

B. 2) Povinnosti zákonných zástupců

Zákonní zástupci žáků mají povinnost:
- zajistit, aby žák docházel řádně do školy,
- na vyzvání ředitelky školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
- informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
- dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
- oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost a žáka, a změny v těchto údajích.

C) Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy

Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním osnov základní školy, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření, jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí zákonem č. 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů. Vyzve-li ředitelka školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.
Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek, na kterých informují zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání. V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí ředitelka školy, aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.

2. Provoz a vnitřní režim školy

A) Docházka do školy

Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin.
Nepřítomnost žáka ve škole je třeba omlouvat vždy písemně, prostřednictvím omluvného listu v žákovské knížce.
Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně vyučujícímu další hodiny. Zákonní zástupci si žáka vyzvedávají ve škole nebo předloží písemnou žádost o uvolnění.
Třídní učitel může ve výjimečných případech a po projednání s ředitelkou školy požadovat omlouvání nepřítomnosti žáka lékařem.
Předem známou nepřítomnost žáka je třeba omluvit před jejím započetím. Na základě žádosti rodičů může v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování:
jedna vyučovací hodina - vyučující příslušného předmětu,
jeden den – třídní učitel,
více jak jeden den – ředitelka školy na základě písemné žádosti rodičů.
Ředitelka školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu, zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitelka školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastni vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.

B) Vnitřní režim školy

Škola se pro žáky otevírá v 7.35 hodin.
Pro vstup a odchod ze školy používají žáci pouze určený vchod.
Vyučování začíná v 7.55, odpolední vyučování ve 14.10.
Žák musí být ve třídě 5 minut před zahájením vyučování.
K odložení svrchního oděvu a obuvi používá žák šatnu. Při pohybu v budově školy si počíná tak, aby nezpůsobil znečištění prostor.
Při výuce v odborných pracovnách a tělocvičně se žák řídí řádem platným pro tyto pracovny. Do jiných učeben žák přechází způsobem dohodnutým s vyučujícím.
Po skončení vyučování si žák uklidí své místo a jeho okolí.
Žákovské služby určuje podle potřeby třídní učitel nebo vyučující.
Služba dbá na čistotu a pořádek.
Do kabinetů vstupují jen pověření žáci za přítomnosti učitele, do sborovny, ředitelny a kanceláře jen tehdy, jsou-li k tomu vyzváni.
Žáci nenosí do školy nepotřebné či drahé věci, neboť škola za jejich ztrátu či poškození nenese odpovědnost.
Během vyučování mají žáci vypnuté mobilní telefony. Za jejich ztrátu či poškození škola nenese odpovědnost.

Žáci nepoužívají hrubých a vulgárních slov. Jsou ohleduplní k mladším a slabším spolužákům, zvláště dbají, aby neohrozili jejich zdraví, případně životy.
Žák zachovává čistotu i v okolí školy, školní jídelny a v areálu školního hřiště. Mimo školu se žák chová v souladu s pravidly slušného chování.
Žáci jsou povinni chovat se ukázněně, dbát na pořádek ve všech prostorách školy, vzorně se starat o učebnice a školní potřeby, jejich poškození nebo ztrátu hlásí vyučujícímu.

3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství a násilí

A) Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob.
Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy, zahraniční výjezdy platí zvláštní bezpečností předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.
Při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích, v laboratoři zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy.

Řády odborných učeben tvoří přílohu vnitřního řádu školy:
Poučení na počátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména:
a) se školním řádem,
b) se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách, schodištích, v šatnách, při odchodu ze školy a příchodu do školy a na veřejných komunikacích,
c) se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí s vyučováním,
d) postupem při úrazech,
e) s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě požáru.

Poučení před činnostmi, které provádí mimo školní budovu – vycházky, výlety, lyžařské kurzy, exkurze, brigády, plavecké výcviky. Žáci jsou seznámeni se všemi pravidly chování, případnými zákazy apod. Poučení o správném vybavení žáků provede třídní učitel nebo ten, kdo bude nad dětmi vykonávat dohled.
Poučení před prázdninami provádí třídní učitel, který:
a) varuje žáky před škodlivými vlivy alkoholu, kouření, známostmi s neznámými lidmi apod.,
b) informuje o nebezpečí vzniku požáru a o dopravní kázni,
c) varuje před koupáním v místech, která neznají atd.

Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě nebo hřišti jsou žáci povinni hlásit ihned svému třídnímu učiteli nebo někomu z vyučujících.

B) Ochrana před sociálně patologickými jevy

Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situace ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňující různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitelky školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.
Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé poručení školního řádu. Ředitelka školy využije všech možností daných jí příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitelka školy nebo jí pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěných problémech a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.
Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám, jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností ředitelka školy uváží možnosti dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.
Pedagogičtí pracovníci jsou povinní v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to hlavně v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet.

4. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

Žák šetrně zachází se svěřenými učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob hradí v plném rozsahu rodiče žáka, který poškození způsobil.
Každé poškození nebo závadu v učebně hlásí žák vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo hospodářce.
Požaduje-li škola náhradu škody po žákovi, musí poškození věci vždy prošetřit třídní učitel a zvážit i pedagogickou stránku.
Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí.

B. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou:

1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, studenti, zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků, popř. osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnosti, byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka.
2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za první pololetí lze místo vysvědčení vydat výpis z vysvědčení.
3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je na vysvědčení vyjádřeno klasifikačním stupněm.
4. V posledním roce plnění školní docházky vydá škola na konci prvního pololetí školního roku žákovi výstupní hodnocení o tom, jakých dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. Pokud se žák hlásí k přijetí do oboru vzdělávání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena talentová zkouška, vydá škola žákovi výstupní hodnocení do 30. října.
5. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ve všech povinných předmětů. Do vyššího ročníku postoupí žák I. stupně, který již v rámci I. stupně opakoval ročník, a žák II. stupně, který již v rámci II. stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
6. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za I. pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, tak se za I. pololetí nehodnotí.
7. Nelze-li žáka hodnotit na konci II. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popř. znovu devátý ročník.
8. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dověděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů do vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, požádá krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
9. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, tomuto žákovi může ředitelka školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
10. Ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
11. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.
12. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

2. Pochvaly a kázeňská opatření

1. Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
3. Za porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení uložit:
a. napomenutí třídního učitele
b. důtku třídního učitele
c. důtku ředitele školy

4. Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek:

a. Pochvaly
Třídní učitel uděluje pochvaly především za práci pro třídní kolektiv, pro školu, za výborné chování a prospěch, za reprezentaci školy apod.
Ředitelka školy uděluje pochvalu především za mimořádný čin – projev lidskosti, statečnosti, reprezentaci školy a dlouhodobé výborné studijní výsledky.

b. Kázeňská opatření
Hodnocení kázeňských prohřešků musí být spravedlivé, objektivně srovnatelné a vychází z individuálního přístupu ke každému žákovi.
Napomenutí třídního učitele
- 4 zápisy v ŽK (zapomínání, nepřipravenost na vyučování),
- opakovaný pozdní příchod do školy.

Důtka třídního učitele
- 7 zápisů v ŽK (zapomínání, nepřipravenost na vyučování),
- podvod v ŽK,

Důtka ředitele školy
- 10 zápisů v ŽK (zapomínání, nepřipravenost na vyučování),
- opakované podvody v ŽK,
- úmyslné zranění spolužáka, psychické a fyzické týrání,
- úmyslné poškození vybavení školy, vandalismus,
- odchod ze školy bez vědomí učitele,
- hrubé chování k zaměstnanci školy,
- 1 – 5 neomluvených hodin.

Druhý stupeň z chování
- opakované prohřešky zmíněné u důtky ředitele školy,
- 6 – 10 neomluvených hodin.

Třetí stupeň z chování
- opakovaně zmíněné prohřešky,
- více než 10 neomluvených hodin.

5. Třídní učitel neprodleně oznámí ředitelce školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

6. Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

7. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtku se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení

1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
a. 1 – velmi dobré,
b. 2 – uspokojivé,
c. 3 – neuspokojivé.

2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

a. 1 – výborný,
b. 2 – chvalitebný,
c. 3 – dobrý,
d. 4 – dostatečný,
e. 5 – nedostatečný.

3. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k jeho věku.

4. Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 2 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 2.

5. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a. prospěl(a) s vyznamenáním,
b. prospěl(a),
c. neprospěl(a).

6. Žák je hodnocen stupněm
a. prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré,
b. prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c. neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

7. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
a. pracoval(a) úspěšně,
b. pracoval(a).

8. Žáci s vývojovou poruchou učení mohou být na žádost jejich zákonných zástupců hodnocení slovně. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovní hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k jeho věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Hodnocení je vždy individuální.

4. Komisionální a opravné zkoušky

1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů, s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykonává opravnou zkoušku úspěšně, nebo se ke jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálním přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

5. Komisi pro komisionální přezkoušení nebo opravnou zkoušku jmenuje ředitelka školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad.

6. Komise je tříčlenná a tvojí ji:
a. předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b. zkoušející učitel, jimž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c. přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu.

7. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

8. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

5. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou dispozici.

2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

3. Žák základní školy musí mít z každého předmětu alespoň čtyři známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Jednotlivé předmětové komise mají stanovena kritéria zásad klasifikace pro každý předmět a seznamují s nimi žáky na začátku školního roku. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

4. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocení projevů, výkonů, výtvorů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům.

5. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

6. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobou předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

7. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek – ústní, písemné zkoušení. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

8. V případě, že má žák povolen individuální studijní plán, obsahuje tento plán také podmínky získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci.

9. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí a také vždy, kdy o to zákonní zástupci požádají.

10. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

11. Třídní učitelé (výchovný poradce) mají povinnost seznámit ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

12. Klasifikace chování
a. Klasifikace chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád).
b. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

6. Hodnocení a kvalifikace

- v předmětech s převahou naukového zaměření

stupeň 1 (výborný)

Získané znalosti a dovednosti žák zvládá přesně, chápe jejich souvislosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené znalosti a dovednosti při řešení úkolů. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný. Myslí logicky správně. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními.

stupeň 2 (chvalitebný)

Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Je zpravidla samostatný, pilný, většinou prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu. Mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti ústního a písemného projevu. Při práci s informacemi má drobné problémy. Dokáže spolupracovat s ostatními, při učení vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc.

stupeň 3 (dobrý)

Žák má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poznatků a dovedností, dopouští se chyb. Nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je v celku správné v jeho logice se vyskytují chyby. V týmu nepracuje příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře.

stupeň 4 (dostatečný)

V úplnosti a přesnosti osvojení požadovaných znalostí má žák závažné mezery. Je nesamostatný, jeho ústní i písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Některé chyby dokáže žák s pomocí učitele opravit. Získané informace nedovede zpracovat, jeho působení ve skupině není příliš přínosné, nebo je pasivní.

stupeň 5 (nedostatečný)

Má velmi podstatné nedostatky v osvojení požadovaných poznatků a dovedností. Je nesamostatný v myšlení, jeho písemný a ústní projev má závažné nedostatky ve správnosti, zpravidla neprokazuje píli. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede pracovat s informacemi, nedokáže spolupracovat s ostatními i přes pomoc a podporu.


– v předmětech s převahou výchovného zaměření

stupeň 1 (výborný)

Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své nadání, fantazii, v činnostech je velmi aktivní, materiály a nástroje používá vždy bezpečně. Jeho projev je esteticky působivý a originální. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň.

stupeň 2 (chvalitebný)

Pracuje tvořivě, je převážně samostatný, využívá své nadání, fantazii, v činnostech je aktivní, materiály a nástroje používá bezpečně. Jeho projev je estetický. Je tělesně zdatný.

stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný. Má problémy zorganizovat si vlastní práci s použitím materiálů a nástrojů. Jeho projev je méně působiví, je často ovlivněn okolím a podněty učitele. Je tělesně méně zdatný.

stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořiví, je nesamostatný. Vlastní práci je schopen zorganizovat jen s pomocí učitele, materiály a nástroje většinou nepoužívá bezpečně. Jeho projev není estetický. Není tělesně zdatný.

stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci, je nesamostatný. Vlastní práci není schopen zorganizovat, materiály a nástroje nepoužívá bezpečně ani s podněty učitele. Jeho projev má vážné nedostatky.

7. Sebehodnocení

8. Hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany ČR

9. Výstupní hodnocení